Moje střípky každodenního štěstí

Čím dál více si uvědomuji, kolik štěstí má člověk v sobě a že ho nemusí hledat nikde venku, v zážitcích, nových věcech ani u druhých lidí. Učím se žít radostně a spokojeně, v přítomnosti tady a teď.

9 drobností, které mi dělají radost

Ranní zelená smoothie

Před pár týdny jsem se vrátila ke svému rituálu pravidelných každodenních dopoledních smoothie. Namixuji si, co je zrovna po ruce, nejčastěji banán nebo jablíčko a přidám listovou zeleninu (špenát, řapíkatý celer, petržel), tu nyní kupuji v bio kvalitě a už se těším na divoké zelené bylinky, to bude teprve jízda 🙂 .

Zumba

Nejlepší pohybová aktivita co znám (i když asi záleží i na lektorovi). Na zumbě si můžete divoce zatančit, propustit všechny strachy, stydlivost, neustálé kontrolování, co si o mě tak asi myslí ostatní a prostě se jen ponořit do víru tance. Není lepší místo, kde můžete vyřvat, vyskákat a vytleskat veškeré emoce.

Společný úklid

Když se všichni tři doma pustíme do úklidu a za chvilku máme hotovo.

Výlety na kole

Jen tak si jezdit na kole. Dopravit se po městě, kam potřebuji – bez čekání na zastávce, bez všudypřítomných kuřáků, bez jízdních řádů. Projíždět se kolem zálivu za mrazivého, slunečného dubnového večera, pozorovat moře, kachny, labutě a racky.

Čtení pohádek

Zachumlat se s dcerkou pod peřinu a číst si finské pohádky.

Pěší výlety

Pěší výlety společně s Markem a Naděnkou. Na pláž, do parků a lesů, na ostrov přes zamrzlé moře.

To jsme si tak dali novoroční předsevzetí nachodit letos na společných výletech 500km a zatím se nás to drží (i když na těch 500 budeme muset ještě trochu zrychlit 😉 ). V poslední době taky zkoušíme variantu, kdy Naďa jede na kole a já s Markem běháme.

Překonávání strachu a vlastních limitů

Třeba v lanovém centru na tarzaním skoku 😀 . Zvládáte překonávat strach bez ječení? Vydat se na lekci tentokrát do sportovního centra na druhém konci města a hledat ho v čtyřpatrovém obchoďáku. Zkoušet nové sporty (že by jednou došlo i na suppailu?)

Ale už mi dost chybí cestování. Učí mě to vděčnosti a hledání, proč chci cestovat, co mi to přináší, co je za tím za potřeby a jestli si tyto potřeby nemohu naplňovat i jiným způsobem, hned teď, s tím co už mám. A většinou to jde 🙂

Abeceda živé stravy

Když mi píšete, že se vám líbí časopis, kolik inspirace jste získali z Kreativních kuchařek, jak vám živá strava zlepšila život. Tak mám nejen radost, ale taky vidím, že moje práce má smysl.

Moře

Miluji vodu a moře obzvlášť. Teplé a hřejivé ještě v 11 večer. Přímo stvořené pro dovádění dětí (i dospělých). Moudře šumící za vlezlého, deštivého podzimního počasí. Zamrzlé tak, že se můžete vydat zkratkou přes záliv nebo na výlet na ostrov přímo přes moře. Voda je pro mě silný živel, dává mi sílu a zároveň odplaví staré nánosy pryč.

————–

A jsou ještě další a další a průběžně se to mění. Ale když se tak nad tím zamýšlím, tak všechny mají něco společného.

Být tady a teď, vědomě v přítomnosti.

Vycházet z toho a používat to, co mám/znám/umím a nestěžovat si na to, co (zatím) nemám/neznám/neumím.

Neustále neposuzovat a neodsuzovat ostatní, všechny a všechno. Raději prožívat vlastní život naplno.

Prostě a jednoduše být šťastná 🙂




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *